Klimatický region


  Klimatický region (KR) zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Uváděné klimatické regiony byly vyčleněny výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu.

Vymezení klimatických regionů bylo provedeno na základě mnoha kritérií, mezi ty rozhodující patří:

  • Suma průměrných denních teplot rovných nebo vyšších než 10 °C
  • Průměrné roční teploty ve vegetačním období (IV.-IX.)
  • Průměrný úhrn srážek a srážek ve vegetačním období (IV.-IX.)
  • Pravděpodobnost výskytu suchých vegetačních období v % (IV.-IX.)
  • Výpočet vláhové jistoty
  • Výpočet hranice sucha ve vegetačním období a další faktory jako nadmořská výška, údaje o známých klimatických
    singularitách a faktor mezoreliéfu
  Zastoupení klimatických regionů v ČR
JednotkyVTT1T2T3MT1MT2MT3MT4MCHCH
%4,604,906,1713,715,4120,744,0425,6711,553,20
(km2)2291,624553083,968382706,810374,92022,512826,45769,61602,8

 Hlavní půdní jednotka


  Systém BPEJ vyčleňuje v současnosti celkem 78 hlavních půdních jednotek (HPJ), ty se dále spojují ve 13 skupin půd, které jsou charakteristické podobnými vlastnostmi. Do budoucna se uvažuje rozšíření počtu HPJ o půdy člověkem ovlivněné či vytvořené (kultizemě a antropozemě) a půdy vzniklé v důsledku působení procesu vodní eroze (koluvizemě). V současné době je již hotov návrh nových HPJ, ale nejdříve je nutné stanovit možné dopady rozšíření počtu HPJ po zavedení do praxe, včetně ekonomických důsledků.

  Platný český Taxonomický klasifikační systém (Němeček a kol. 2001) je založen na seskupování půd podle jejich geneze, podle vytvořených diagnostických znaků a horizontů a podle některých dalších, hlavně analytických charakteristik půd. Půdní typy Jsou to skupiny půd charakterizované obdobnými morfologickými a analytickými znaky, se stejným genetickým půdotvorným pochodem a určitou kombinací (výskytem a pořadím) diagnostických horizontů.

  Zastoupení půdních typů v ČR:
jednotkyčernozeměhnědozeměluvizeměrendzina, pararendzinaregozeměkambizemě
%11,54 6,484,083,723,6723,92
(km2)5740,83220,12016,91873,31861,511967,5
kambizemě dystrické, podzoly, kryptopodzolykambizemě, rankery, litozeměsilně svažité půdypsoudoglejefluvizeměčernicegleje
7,994,133,7617,056,251,545,87
3992,32050,11892,88552,53126,8758,62918,9

 Skeletovitost, hloubka, sklonitost a expozice půdy


  Skelet vyjadřuje komplexní hodnocení štěrkovitosti a kamenitosti podle jejich obsahu v ornici a podorničí. Zahrnuje půdní částice větší jak 2 mm. Tvar skeletu indikuje původ půdotvorného substrátu. Ostrostranný skelet indikuje primární, případně deluviální uloženiny. Obroušený zaokrouhlený skelet svědčí o sekundárních uloženinách, přemístěných vodou. Přítomnost skeletu v půdě významě ovlivňuje další půdní vlastnosti a charakteristiky, zejména objemovou hmotnost, vodní kapacitu, infiltraci, náchylnost k erozi, teplotu půdy a tím ovlivňuje také hydrologické chování půdy stejně tak jako degradaci půd a její produktivitu.

  Hlavní zrnitostní frakce skeletu
frakce skeletuhrubý písekštěrkkamenybalvany
rozměry (mm)2-44-3030-300>300

  Hloubka půdy charakterizuje mocnost půdního profilu. Je dána přítomností souvislého skalního podloží, výskytem souvislé, výrazně skeletovité vrstvy nebo trvalé hladiny podzemní vody v profilu a to na konvenční hloubku 150 cm. Tato hloubka je zónou nejvýraznějšího kořenění většiny rostlin, akumulace vody, vzduchu, živin a teploty. Hloubka půdy je tedy důležitým ukazatelem produkční schopnosti půdy a jejích dalších funkcí.

  Sklonitost se označuje ve stupních kvadrantu a v terénu se stanovuje sklonoměrem. Pomocným podkladem pro určení sklonitosti mohou být mapy s přesným výškopisem.

  Expozice vyjadřuje polohu lokality BPEJ vůči světovým stranám. Při praktickém vymezování expozice byl vzat prokazatelný vliv expozice na produkční schopnost půd až od třetího stupně sklonitosti (> 7°), pouze v některých případech (lehké půdy, velmi těžké půdy a další) je uvažován vliv expozice od druhého stupně sklonitosti. Samostatně se hodnotí expozice jižní v klimatických regionech 0, 1, 2, 3, 4, 5, jako negativní a zbývající expozice se slučují bez rozlišení . V klimatických regionech 6, 7, 8 a 9, se samostatně hodnotí expozice severní jako negativní a zbývající expozice východní, západní a jižní se opět slučují a hodnotí jako celek.



© 2015 Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.